Vyhledat
  • Zdenka Ds

Jak se nesprávným překladem správně pohřbít zaživa

I když je mým hlavním zaměřením cestovní ruch, překládání (a tlumočení) je pro mne dodnes koníčkem který dělám ráda a s nadšením. Jsem zaregistrovaná jako překladatelka a občas pomáhám tu a tamhle jazykovým agenturám. Jindy poskytnu své služby soukromým osobám.

Mám ráda výzvy a překlad nejenže donutí k hlubokému přemýšlení jak danou informaci poslat dál, ale rozšiřuje obzory o novou terminologii a tím se i nadále učím novým věcem. Pozor ale... Může se stát, že by se nemuselo jednat o rozšiřování obzorů, nýbrž doslova o tápání slepce na hraně útesu.

Rozšiřováním obzorů jsou myšleny informace, fakta, kterých se člověku v rámci textu dostane.

Pokud se, řekněme, věnuji ochraně životního prostředí a dostane se mi k překladu dokument porovnávající únik zplodin při spalování pneumatik - získám informaci, rozšířím si obzor.

Přijde-li téma kterému se člověk hned tak v praxi nevěnuje - např. poločas rozpadu atomového jádra, nezbývá než upažit a sáhnout po slovníku a následně vyhledat poradce při korektuře textu. To by byl zářný příklad tápání slepce. V tom horším případě.

Objektivní zvážení vlastní kapacity s následným odmítnutím zakázky v tom lepším.

Říká se, že profesionální tlumočník by nikdy neměl překládat do jiného než mateřského jazyka. Zdrojový jazyk by měl být ten naučený a cílový by měl být ten rodný. Jedině tak se dá zabránit a předejít případným chybám, protože je jedno jestli v cizí zemi žijeme léta a nebo tím jazykem denně mluvíme ba dokonce i přemýšlíme. Nějaká chyba ve vyjadřování se vždycky najde. Jakkoli to může urazit naše ego, je to fakt.

V ideálním případě by měl překlady do jiného než mateřského jazyka vždy zkontrolovat rodilý mluvčí, ale někdy tento detail i jazykové agentury přehlížejí.

Své překladatelské výtvory si často nechávám číst dobrovolníkem nebo aspoň některé překladatelské kreace prodiskutuji, abych věděla zda by to tak vyjádřil i ten, kdo se v té zemi narodil.

Nedojde tak k úsměvným situacím kdy si např. jeden kamarád nemohl vzpomenout jak se řekne hnojivo, a řekl tedy bullshit - což bylo technicky správně - ale...

Mě se jednou ještě když jsem se turecky učila metodou skoč a plav, stala taková hrozná věc které se dnes už směji...

Ptali se mě na rodinu a snažila jsem se vysvětlit jak mi chybí, a jak mám skvělé sestry. Jedna sestra má takovou životní energii, (chtěla jsem říct), že i když jste po celém dni zbití, tak vám stejně vždycky zvedne náladu.

Nevěděla jsem však jak se řekne životní energie nebo sestra. Věděla jsem ale, že žena je kadın a život je hayat...

Rozhodla jsem se tedy celé souvětí zkřesat do pár slov které jsem si myslela že dají významově něco jako živá žena: "má sestra hayat kadın" a celé jsem to doprovodila širokým úsměvem a nadšeně rozhodila rukama abych ten výraz správně podbarvila.

Zmrzlé úsměvy lidí okolo mě a nejisté pohledy ale nekorespondovaly s mou radostnou snahou komunikovat... Později jsem se dozvěděla, že hayat kadın je výraz pro prostitutku. (Tadá!)

Budiž to příkladem toho, že spojení dvou správných výrazů není nutně tím správným způsobem vyjádření.


3 zobrazení